Den Země

Den země je dnem věnovaným naší planětě a v konečném důsledku i nám všem. Stanovení termínu tohoto svátku vychází z původních osalv dnů Země, které se obvykle konlay při oslavách jarní rovnodennosti (21. březen). Den země vznikl v USA spontánně, jako ekologicky laděný svátek Země. Od roku 1990 k se oslavám dne Země přidala i Česká republika. 22.duben je věnovaný planetě Zemi ať už smýšlením po ekologické stránce nebo z ohledu na války (které po Zemi stále jsou). Cílem moderních oslav dne Země je upozornit na dopady lidského chování na životní prostředí, a samozřejmě diskuse o možných nápravných a preventivních řešení těchto problémů.

UNESCO střežící mimo jiné kulturní dědictví celého světa vyhlásilo tento den v roce 1982 za mezinárodní den památek a sídel. Členové národní komitéty připravují pro tento den různé konference, kolokvia a další příležitosti k setkávání a hlavně zvýšení povědomí o památkách a památkové péči. Těchto akcí se většinou účastní vlastníci památek, správy měst, odborná veřejnost a zástupci široké veřejnosti, kteří mají o dějiny, památky a architekturu zájem. V České republice se to týká hlavně organizací, jako je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, České národní komitét ICOMOS, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a spoluráce je zde navázána i s kanceláří prezidenta ČR. Na tomto setkání se pravidelně udílí Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenarace městkých památkových rezervací a zón a samozřejmě i Státní cena za památkovou péči.

„Mezinárodní den letectví a kosmonautiky je stanoven na 12. dubna, kdy si připomínáme dobytí vesmíru lidmi, neboť právě v tento den v roce 1961 se konal první let člověka do vesmíru. Jednalo se o ruského pilota Jurije Alexejeviče Gagrina a vesmírné lodi Vostok. Start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur. Tradičně se k těmto významným událostem váží i výroky, po Gagarinovi se dochovala věta, kterou po letu pronesl: „“Když jsem v kosmické lodi oblětěl Zemi, viděl jsem jak je krásná. Lidé chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji.““ V dějinách 20. století se jednalo o jednu z nejvýznamějších událostí. Druhá významná událost připdající na tento datum se konala roku 1981 a byl z amerického mysu canaveral vypuštěn na zemskou oběžnou dráhu raketoplán Columbia. „

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach – oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle „velké noci“ kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny. Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky „aby neuschly“. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část – obdárovávání. Tradiční malovaná vajíčka – kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti

Na 2. dubna připadá Mezinárodní den poruzumění autismu či zvýšení povědomí o autismu. Poznat ty, kteří jsou zainteresování k tomuto dni není těžké, neboť mnoho společností po celém světě v tento den osvěcují své budovy modrý světlem jako známku podpoření vyrovnání se s autismem.

Den učitelů je den vyhlášený k poctě učitelů. Celosvětově se slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos.

V roce 2011 ministerstvo školství oznámilo, že chce, aby se Den učitelů zařadil na seznam významných dnů v kalendáři České republiky.

28. března školy často také pořádají různé akce věnované Komenského životu a tvorbě. Ministerstvo školství tento den uděluje Plakety Jana Ámose Komenského pro nejlepší učitele

Na první jarní den připadá Mezinárodní den zdravého spánku. V dřívějších dobách se zdravý spánek příliš neřešil, ale s nástupem rychlejšího životního tempa a stresu v kombinaci se sedavým zaměstnáním, bychom se měli zaměřit na problematiku poruchy spánku a její možné prevence.

Po celém světě se mluví přibližně 7 tisíci jazyky, přičemž některé z nich neexistují ani v písemné podobě. Každý z těchto 7 tisíc jazyků je pro určitou skupinu lidí jazykem mateřským i proto byl vyhlášen Mezinárodní den mateřského jazyka. Tento den nám připomíná význam jazyka, primárně toho mateřského a jeho rozmanitost. Jedním z důvodů, proč UNESCO vyhlásilo tento mezinárodní den je skutečnost, že mnoha jazykům hrozí zánik (jedná se o jazyky používáné malou skupinou lidí – v celosvětovém měřítku) a díky faktu, že některé z jazyků nemají svou písemnou podobu, hrozí jejich zánik úmrtím posledních lidí, kteří tímto jazykem hovoří. Na první pohled bychom si mohli říct – no a co, když tímto jazykem hovoří pouze úzká skupina lidí. Opak je pravdou, neboť v každém jazyce nalezneme jedinečné zkušenosti a znalosti týkající se prostředí, vlivů počasí, mytologie či počítání a vnímání času apod. Právě tento typ informací činí lidstvo vzdělaným a jedná se o velmi vzácné dědictví.

Mezinárodní den žen, který většina z nás zná pod zkratkou MDŽ vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního práva pro ženy, následoval boj za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. V průběhu dějin se oslavy měnily, v živé paměti máme například socialistickou propagandu a nezapomenutelné karafiáty, ručníky, chlebíčky apod.. Tento den protestují např. feministky dodnes. V mnoha rodinách v ČR se MDŽ slaví do dnešní doby, přestože od roku 1990 není MDŽ oficiálním svátkem.