Životní prostředí je jeden z nejdůležitějších faktorů pro život celé planety, tudíž i život nás, lidí. Proto je dnešní den jedním z nejvýznamnějších Světových dnů a je věnovám problematice a otázkách pro zlepšení životního prostředí na celé planětě.
Mezinárodní den dětí (MDD) se poprvé slavil ve více zemí až roku 1950. MDD je dnem kdy se po celém světě pro děti konají různé zábavné akce, hry nebo sportovní turnaje. Je třeba upozornit na práva a potřeby dětí, se kterými je v dnešní době často jednáno jako s dospělými. Jedním ze smyslů Mezinárodního dne dětí je, že rodina by měla být pohromadě a věnovat se sama sobě, přece všichni známe přísloví – kdo si hraje – nezlobí.
Není ani známo dne obnovení této starodávné tradice, kdy dívky obcházely studánky ve svých i přilehlých vesnicích a z jara čistili studánky. Voda byla (a stále je) pro všechny velice důležitý prvek potřebný pro život i úrodu. Dívky se modlily za čistou vodu, úrodu a vše bylo zakončené tancem a hudbou. Proto je dnešní den věnován právě otevírání studánek.
Ručníkový den, neboli Towel day je svátkem, kdy si všichni fanoušci Douglase Adamse a jeho díla nosí viditelně umístěný ručník. Jedná se o recesi, která má dnes již celosvětou působnost a odkazuje se na Adamsovo nejznámější dílo Stopařův průvodce po Galaxii. Právě v tomto díle je ručník ta nejpotřebnější věc pro cestování v galaxii a kterou u sebe může mít mezihvězdný stopař. Od autorovi smrti (2001) se z ručníkového dne stala pravidelná akce.
Evropský den parků slaví hlavně ochránci přírody po celé Evropě, címž si připomínají důležitost národních parků, zeleně, chráněných krajinných oblastí (CHKO). Samozřejmě se k nim každoročně přidávájí i milovníci přírody.
Mezinárodní den muzeí se slaví po celém světe a v každé zemi je Mezinárodní den muzeí slaven po svém. Nejen v ČR je nejrozšířenější, dnes již prosluslá muzejní noc, což je noc kdy jsou všecha muzea otevřena přes noc a vstupné bývá zdarma či dobrovolné.
Den matek je velmi krásný svátek, který je rozšířen po celém světě. Oficiálně připadá den matek na druhou květnou něděli. V ČR je tento svátek ustanoven na 8. května, a začal se slavit roku 1923 a to díky propagátorce Alici Masarykové. Po druhé světové válce byl komunistickou garniturou trochu zneužit, právě k propagandistickým oslavám a byl přejemenován na MDŽ – Mezinárodní den žen. Po roce 1989 se opět začal slavit Den matek i veřejně. Typickým dárkem ke Dni matek jsou květiny a drobné dárky, které matky často dostávájí hlavně od svých dětí.
Den hasičů, všech hasičů, ať už se jedná o profesionály či sbory dobrovolných hasičů. Tento den vzdáváme hold všem, kteří pomáhají při záchraně života a boji s ohněm. Den hasičů připadá právě na 4. května, který je dnem sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům.
Jedním z hlavních důvodů proč vznikl tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé. Jeho životodárnou sílu si připomínáme právě v tento dne, který je stanoven jako Den Slunce.
V připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků. V ČR se svátek slaví od roku 1890.
Světový den grafiky nám připomíná všechny obrázky a jejich tvůrce, grafickou krásu světa kolem nás ztvárněnou jakýmkoliv grafickým způsobem. V České republice se svátek slavil od roku 1966.
Světový den kniky a autorského práva nebyl na tento datum vybrán náhodným určením. Výběr datumu stanovil pro tento mezinárodní den právě 23. dubna, což je den, kdy si připomínáme výročí úmrtí Miguela de Cervantese, Williama Shakespeara a Gacilase de la Vegy roku 1616. Samozřejmě je tento den věnován všem autorům knih celého světa a zároveň by měl připomenout i jejich autorská práva, neboť kniha je autorovým rukopisem, dílem kterému věnoval hodně času a úsilí.
Den země je dnem věnovaným naší planětě a v konečném důsledku i nám všem. Stanovení termínu tohoto svátku vychází z původních osalv dnů Země, které se obvykle konlay při oslavách jarní rovnodennosti (21. březen). Den země vznikl v USA spontánně, jako ekologicky laděný svátek Země. Od roku 1990 k se oslavám dne Země přidala i Česká republika. 22.duben je věnovaný planetě Zemi ať už smýšlením po ekologické stránce nebo z ohledu na války (které po Zemi stále jsou). Cílem moderních oslav dne Země je upozornit na dopady lidského chování na životní prostředí, a samozřejmě diskuse o možných nápravných a preventivních řešení těchto problémů.
UNESCO střežící mimo jiné kulturní dědictví celého světa vyhlásilo tento den v roce 1982 za mezinárodní den památek a sídel. Členové národní komitéty připravují pro tento den různé konference, kolokvia a další příležitosti k setkávání a hlavně zvýšení povědomí o památkách a památkové péči. Těchto akcí se většinou účastní vlastníci památek, správy měst, odborná veřejnost a zástupci široké veřejnosti, kteří mají o dějiny, památky a architekturu zájem. V České republice se to týká hlavně organizací, jako je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, České národní komitét ICOMOS, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a spoluráce je zde navázána i s kanceláří prezidenta ČR. Na tomto setkání se pravidelně udílí Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenarace městkých památkových rezervací a zón a samozřejmě i Státní cena za památkovou péči.
„Mezinárodní den letectví a kosmonautiky je stanoven na 12. dubna, kdy si připomínáme dobytí vesmíru lidmi, neboť právě v tento den v roce 1961 se konal první let člověka do vesmíru. Jednalo se o ruského pilota Jurije Alexejeviče Gagrina a vesmírné lodi Vostok. Start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur. Tradičně se k těmto významným událostem váží i výroky, po Gagarinovi se dochovala věta, kterou po letu pronesl: „“Když jsem v kosmické lodi oblětěl Zemi, viděl jsem jak je krásná. Lidé chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji.““ V dějinách 20. století se jednalo o jednu z nejvýznamějších událostí. Druhá významná událost připdající na tento datum se konala roku 1981 a byl z amerického mysu canaveral vypuštěn na zemskou oběžnou dráhu raketoplán Columbia. „
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach – oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle „velké noci“ kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny. Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky „aby neuschly“. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část – obdárovávání. Tradiční malovaná vajíčka – kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti
Na 2. dubna připadá Mezinárodní den poruzumění autismu či zvýšení povědomí o autismu. Poznat ty, kteří jsou zainteresování k tomuto dni není těžké, neboť mnoho společností po celém světě v tento den osvěcují své budovy modrý světlem jako známku podpoření vyrovnání se s autismem.