Pololetní prázdniny
- 1.2.2025
- 19:50
Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pátek 31. ledna 2025.
Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pátek 31. ledna 2025.
Týdenní jarní prázdniny jsou pro naši školu stanoveny od 10. února do 16. února 2025.
Po celém světě se mluví přibližně 7 tisíci jazyky, přičemž některé z nich neexistují ani v písemné podobě. Každý z těchto 7 tisíc jazyků je pro určitou skupinu lidí jazykem mateřským i proto byl vyhlášen Mezinárodní den mateřského jazyka. Tento den nám připomíná význam jazyka, primárně toho mateřského a jeho rozmanitost. Jedním z důvodů, proč UNESCO vyhlásilo tento mezinárodní den je skutečnost, že mnoha jazykům hrozí zánik (jedná se o jazyky používáné malou skupinou lidí – v celosvětovém měřítku) a díky faktu, že některé z jazyků nemají svou písemnou podobu, hrozí jejich zánik úmrtím posledních lidí, kteří tímto jazykem hovoří. Na první pohled bychom si mohli říct – no a co, když tímto jazykem hovoří pouze úzká skupina lidí. Opak je pravdou, neboť v každém jazyce nalezneme jedinečné zkušenosti a znalosti týkající se prostředí, vlivů počasí, mytologie či počítání a vnímání času apod. Právě tento typ informací činí lidstvo vzdělaným a jedná se o velmi vzácné dědictví.
Mezinárodní den žen, který většina z nás zná pod zkratkou MDŽ vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního práva pro ženy, následoval boj za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. V průběhu dějin se oslavy měnily, v živé paměti máme například socialistickou propagandu a nezapomenutelné karafiáty, ručníky, chlebíčky apod.. Tento den protestují např. feministky dodnes. V mnoha rodinách v ČR se MDŽ slaví do dnešní doby, přestože od roku 1990 není MDŽ oficiálním svátkem.
Na první jarní den připadá Mezinárodní den zdravého spánku. V dřívějších dobách se zdravý spánek příliš neřešil, ale s nástupem rychlejšího životního tempa a stresu v kombinaci se sedavým zaměstnáním, bychom se měli zaměřit na problematiku poruchy spánku a její možné prevence.
Den učitelů je den vyhlášený k poctě učitelů. Celosvětově se slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos.
V roce 2011 ministerstvo školství oznámilo, že chce, aby se Den učitelů zařadil na seznam významných dnů v kalendáři České republiky.
28. března školy často také pořádají různé akce věnované Komenského životu a tvorbě. Ministerstvo školství tento den uděluje Plakety Jana Ámose Komenského pro nejlepší učitele
Na 2. dubna připadá Mezinárodní den poruzumění autismu či zvýšení povědomí o autismu. Poznat ty, kteří jsou zainteresování k tomuto dni není těžké, neboť mnoho společností po celém světě v tento den osvěcují své budovy modrý světlem jako známku podpoření vyrovnání se s autismem.
„Mezinárodní den letectví a kosmonautiky je stanoven na 12. dubna, kdy si připomínáme dobytí vesmíru lidmi, neboť právě v tento den v roce 1961 se konal první let člověka do vesmíru. Jednalo se o ruského pilota Jurije Alexejeviče Gagrina a vesmírné lodi Vostok. Start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur. Tradičně se k těmto významným událostem váží i výroky, po Gagarinovi se dochovala věta, kterou po letu pronesl: „“Když jsem v kosmické lodi oblětěl Zemi, viděl jsem jak je krásná. Lidé chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji.““ V dějinách 20. století se jednalo o jednu z nejvýznamějších událostí. Druhá významná událost připdající na tento datum se konala roku 1981 a byl z amerického mysu canaveral vypuštěn na zemskou oběžnou dráhu raketoplán Columbia. „
UNESCO střežící mimo jiné kulturní dědictví celého světa vyhlásilo tento den v roce 1982 za mezinárodní den památek a sídel. Členové národní komitéty připravují pro tento den různé konference, kolokvia a další příležitosti k setkávání a hlavně zvýšení povědomí o památkách a památkové péči. Těchto akcí se většinou účastní vlastníci památek, správy měst, odborná veřejnost a zástupci široké veřejnosti, kteří mají o dějiny, památky a architekturu zájem. V České republice se to týká hlavně organizací, jako je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, České národní komitét ICOMOS, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a spoluráce je zde navázána i s kanceláří prezidenta ČR. Na tomto setkání se pravidelně udílí Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenarace městkých památkových rezervací a zón a samozřejmě i Státní cena za památkovou péči.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach – oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle „velké noci“ kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny. Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky „aby neuschly“. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část – obdárovávání. Tradiční malovaná vajíčka – kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti
Den země je dnem věnovaným naší planětě a v konečném důsledku i nám všem. Stanovení termínu tohoto svátku vychází z původních osalv dnů Země, které se obvykle konlay při oslavách jarní rovnodennosti (21. březen). Den země vznikl v USA spontánně, jako ekologicky laděný svátek Země. Od roku 1990 k se oslavám dne Země přidala i Česká republika. 22.duben je věnovaný planetě Zemi ať už smýšlením po ekologické stránce nebo z ohledu na války (které po Zemi stále jsou). Cílem moderních oslav dne Země je upozornit na dopady lidského chování na životní prostředí, a samozřejmě diskuse o možných nápravných a preventivních řešení těchto problémů.
Světový den kniky a autorského práva nebyl na tento datum vybrán náhodným určením. Výběr datumu stanovil pro tento mezinárodní den právě 23. dubna, což je den, kdy si připomínáme výročí úmrtí Miguela de Cervantese, Williama Shakespeara a Gacilase de la Vegy roku 1616. Samozřejmě je tento den věnován všem autorům knih celého světa a zároveň by měl připomenout i jejich autorská práva, neboť kniha je autorovým rukopisem, dílem kterému věnoval hodně času a úsilí.
Světový den grafiky nám připomíná všechny obrázky a jejich tvůrce, grafickou krásu světa kolem nás ztvárněnou jakýmkoliv grafickým způsobem. V České republice se svátek slavil od roku 1966.
V připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků. V ČR se svátek slaví od roku 1890.
Jedním z hlavních důvodů proč vznikl tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé. Jeho životodárnou sílu si připomínáme právě v tento dne, který je stanoven jako Den Slunce.
Den hasičů, všech hasičů, ať už se jedná o profesionály či sbory dobrovolných hasičů. Tento den vzdáváme hold všem, kteří pomáhají při záchraně života a boji s ohněm. Den hasičů připadá právě na 4. května, který je dnem sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům.
Den matek je velmi krásný svátek, který je rozšířen po celém světě. Oficiálně připadá den matek na druhou květnou něděli. V ČR je tento svátek ustanoven na 8. května, a začal se slavit roku 1923 a to díky propagátorce Alici Masarykové. Po druhé světové válce byl komunistickou garniturou trochu zneužit, právě k propagandistickým oslavám a byl přejemenován na MDŽ – Mezinárodní den žen. Po roce 1989 se opět začal slavit Den matek i veřejně. Typickým dárkem ke Dni matek jsou květiny a drobné dárky, které matky často dostávájí hlavně od svých dětí.