Významné dny

Štedrý den připadá v ČR na 24. prosince, jedná se o poslední den příprav na Vánoce. Při pohledu do minulosti – konkrétně do období středověku, tak právě v tento den končil rok a nový začínal 25. prosince, na Narození Páně. Štedrý den znamená většinou mnoho radosti, hlavně pro děti, které se od rána těší na Ježíška, jaké dárky přinese a kolik toho nadělí. Tradičně se v tento den rodiny navštěvují, tedy většinou na návštěvu jezdí tatínci s dětmi a maminky chystají večeři. Na štědrý den dospělí a větší děti zdrobí snad nejtypičtější symbol dnešních Vánoc – vánoční stromeček, ovšem některým malým dětem jej nosí společně s dárky Ježíšek. Mezi tradice, které jsou se Štědrým dnem spojené, patří postní oběd. Obvykle se podává hubník, či kuba nebo muzika, což jsou krajové názvy pro jídlo z krup a lesních hub. Ve večerních hodinách se sejde celá rodina u štědrovečerní tabule a podává se tradiční kapr, ikdyž v některých rodinách je nahrazován vepřovými řízky či jinými druhy ryb. Přílohu tvoří bramborový salát. Nesmíme opomenout i na sladkého průvodce celých Vánoc, které tvoří tradiční české vánoční cukroví. Obvykle po večeři nastává čas, kdy do většiny domácností dorazí ježíšek.

První svátek vánoční je oficiání název pro den Narození páně či Boží hod vánoční. Z pohledu liturgické tradice slaví západní věřící tento den jako narození Páně. Pro většinu lidí, kteří nejsou věřící, znamená tento den, den kdy se navštěvují zmání a příbuzní. Obvykle se rozváží dárky, které nechal ježíšek právě pro příbuzné ve vaší domácnosti.

Druhý svátek vánoční je ve znamení svatého Štěpána, který byl jedním z prvních mučedníků. V České republice je tento svátek nazván 2. Svátek vánoční a máme jej spojen se „štěpánskou koledou“, no kdo z nás by si nevzpomel na říkanku – koleda koleda Štěpáne… Tato tradice se váže do doby, kdy čeledíni a děvečky dostávaly „na odchodnou“ zvláštní koláč. Koláč tvořily tři pruhy těsta speltené do kruhu a zdobené ořechy, rozmarýnem a pentlemi.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach – oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle „velké noci“ kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny. Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky „aby neuschly“. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část – obdárovávání. Tradiční malovaná vajíčka – kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti